Rostliny a chemie

Rostliny jsou základem léčení, jsou  také základem léků. Bez chemie bychom byli ztraceni a jejich síla a účinky nenašly správné využití.

Pokud vás zajímá jaké  látky jsou obsahem  některých rostlin, můžete si o nich něco přečíst.

 
Alkaloidy
Alkaloidy jsou dusíkaté látky zásadité povahy; jsou to metabolity aminokyselin, v molekule mají vždy jeden nebo více atomů dusíku. V rostlinách většinou nejsou volné, vyskytují se téměř výhradně jako soli organických kyselin. Často mají silné fyziologické účinky a většinou jsou jedovaté. V rostlině zpravidla nebývá pouze jediný alkaloid, častěji se vyskytují ve skupině strukturálně příbuzné. Z důvodu významného farmakologického účinku jsou alkaloidy poměrně detailně prozkoumány. Vyskytují se u čeledi mákovitých, mák – alkaloidy morfin, papaverin, kodein, tebain a cca 20 dalších alkaloidů; vlaštovičník – alkaloid chelidonin a nejméně 15 dalších; lilkovitých, lilek, rulík – alkaloid atropin,scopolamin; blín, paprika; liliotvarých, ocún, kýchavice; pryskyřníkovitých, oměj – silně jedovatý alkaloid aconitin; bělotrn – nejedovatý alkaloid echinopsin; námel – ergolinové alkaloidy aj. Největší obsah alkaloidů mají rostliny těsně před rozkvětem nebo v začátku květu. Na alkaloidy nejbohatšími částmi jsou semena, listy, kůra a kořeny; květy naproti tomu mají obsah výrazně menší. Bylo prokázáno, že obsah alkaloidů v rostlině kolísá v průběhu dne; jsou známé i pohyby alkaloidů mezi jednotlivými částmi rostliny. Tím byla prokázána aktivní úloha alkaloidů v metabolizmu rostliny. Vlastní funkce alkaloidů není zatím ještě zcela plně objasněna.

První alkaloid úspěšně izoloval Friedrich W. A. Sertürner v r. 1803 v Německu; jednalo se o morfin jakožto nejdůležitější alkaloid z máku. Poté následovaly další alkaloidy: strichnin (r. 1818); chinin (r. 1820); koniin (r. 1827); nikotin (r. 1828); atropin, kolchicin (r. 1833) atd.

Glykosidy
Glykosidy jsou esterové deriváty sacharidů působící především svou nesacharidovou složkou. Obsah glykosidů v droze je závislý na době sklizně a vhodném způsobu sušení.

Srdeční glykosidy – ovlivňují srdeční činnost a rostliny,které je obsahují jsou prudce jedovaté (náprstník, konvalinka, hlaváček).
Fenolické glykosidy – používají se k desinfekci močových cest při zánětech (medvědice, brusinka).
Antrachinonové glykosidy – mají projímavé účinky (krušina, reveň).
Thioglykosidy – ovlivňují trávení (křen, hořčice, lichořeřišnice).

 
Flavonoidy
Flavonoidy jsou fenolytické látky náležející mezi rostlinné sekundární metabolity; mají vlastnosti podobné vitamínům. Celkem k flavonoidům patří přes 60 látek. Mají výrazné pozitivní biologické účinky, a proto se také označují jako bioflavonoidy. Podle chemické struktury se dělí na flavony, flavonoly, flavanony, antokyanidiny, katechiny atd. Z mnoha biologických účinků flavonoidů jsou nejvýznamnější zejména účinky antisklerotické, dále kladné působení na pružnost a pevnost cévních stěn, včetně zlepšování jejich prostupnosti. Nově se hovoří i o kancerostatickém působení některých flavonoidů. Mimoto je prokázán regenerační účinek na jaterní tkáně , dále účinek uroseptický. Některé z nich působí i jako významná spasmolytika a všechny pak obecně jako geriatrika, především pro jejich protektivní a regenerační účinek na stárnoucí organismus. Mezi zdroje flavonoidů patří např. nať routy vonné, nať pohanky, květ černého bezu a všechny drogy z hlohu, jakož i mnoho dalších.

Některé flavonoidy působí silně antioxidačně. Mezi zdroje nejsilnějších antioxidantů patří borůvky, černý rybíz, ostružiny, maliny, malinoostružiny, černý bez, hloh, třezalka, lékořice, aronie, lípa, grapefruity, nerafinovaný olivový olej, pohanka, červené víno, kakao, rajčata, ale i cibule. Ta například má vysoký obsah antioxidantu quercetinu, který jak bylo prokázáno,[2] brzdí růst rakovinných buněk, má protizánětlivé, antivirové a antibiotické účinky; dále snižuje vysokou hladinu cholesterolu, ředí krev a tím omezuje riziko embolií.

Hormony
Hormony jsou ve své podstatě chemickými regulátory funkcí jednotlivých tělesných orgánů a jejich vzájemného vyváženého působení; jsou to sloučeniny, které slouží v těle mnohobuněčných organizmů (tj. rostlin i živočichů) jako v podstatě chemický posel informace od jedné buňky (nebo skupiny buněk) ke druhé. Z chemického hlediska je dělíme na deriváty aminokyselin, oligopeptidy, menší polypeptidy bílkovinného charakteru a steroidy. Hormony mají příznivý biologický účinek i při velmi nízkých koncentracích a jejich vyrovnaná hladina v krvi je základní podmínkou správné funkce celého organismu, jeho dobrého fyzického i psychického stavu. Látky podobné ženským pohlavním hormonům jsou obsaženy například v lékořici, ve chmelu, v květu jeřábu, ale obsahují je i brambory.[1] Látky podobné mužským pohlavním hormonům obsahuje např. plod kaštanu. Látky podobné dalším steroidům jsou např. v lékořici, kořeni jehlice trnité (Ononis spinosa) atd.

Enzymy
Enzymy jsou důležité látky bílkovinného charakteru, které v organismu fungují jako katalyzátory katalyzátory při různých biologických procesech. Patří mezi ně například známý pepsin, který reguluje trávící pochody a zlepšuje peristaltiku; trypsin, který rozkládá odumřelé tkáně a působí detoxikačně; nebo trombin, který ovlivňuje srážlivost krve. Některé rostlinné enzymy spolupracují při rozkladu bílkovin. Jsou to především protázy a proteinázy, které jsou obsaženy v tropickém ovoci jako ananas, papaya, fíky. Enzymy nazýváme podle mezinárodní nomenklatury a je pro ně vyhrazena koncovka -asa (áza). Tak například glukosidázy působí jako katalyzátory při štěpení polysacharidů atd. Enzymy se v organizmu zúčastňují většiny životních dějů a pochodů; ve většině rostlin se nacházejí v poměrně velkém množství. Pokud chceme, aby tělo enzymy z rostlin efektivně využilo, měli bychom přednostně používat byliny a zeleninu v surovém stavu, např. ve formě šťávy. Správným sušením se sice většina enzymů zachová, avšak vykazují již nižší účinnost. Naproti tomu varem léčivé drogy, např. při přípravě čaje se všechny enzymy zničí.

Silice neboli éterické oleje
Silice jsou vonné olejovité látky nerozpustné ve vodě. Siličné drogy mohou být použity jako léčiva:

Na podporu trávení – fenykl, anýz, kmín, hřebíček.
Močopudné – jalovec, celer, petržel.
Uklidňující – meduňka, kozlík, dobromysl.
Desinfekční – mateřídouška, šalvěj, heřmánek, myrta.
Proti parazitům – česnek, pelyněk, řimbaba
Mnohé siličné rostliny se uplatňují také jako koření –  badyán, skořice, pepř, zázvor.

Třísloviny
Třísloviny jsou deriváty kyseliny gallové. Mají svíravou chuť a schopnost srážet bílkoviny, alkaloidy a těžké kovy. Proto se uplatňují při průjmech, otravách alkaloidy, drobných poraněních. Jsou účinnými látkami dubu, borůvky, ostružiníku, řepíku.

Hořčiny
Hořčiny (amara) jsou chemicky nejednotné látky hořké chuti, které dráždí chuťové buňky a povzbuzují činnost trávicího ústrojí a žláz s vnitřním vyměšováním. Najdeme je např. u hořce, pelyňku, zeměžluči či puškvorce.

Fytoncidy
Fytoncidy jsou látky, které vyšší rostliny vytvářejí jako ochranu proti cizím organismům. Mají antibiotický účinek. Najdeme je v česneku, cibuli, tymiánu, křenu, bezu aj.

Vitamíny
Vitamíny jsou látky nezbytné pro život, které si lidský organismus až na výjimky nedokáže sám vytvořit. Jejich nedostatek se projevuje avitaminózami. V léčivých rostlinách lze nalézt tyto vitamíny:

Vitamín A – ve formě provitamínu A – mrkev, rajče, brusinka.
Skupina vitamínů B – obilniny, ořechy, zelenina.
Vitamín C – obecně v ovoci a zelenině, nejvyšší obsah mají šípky, černý rybíz,brokolice, citrusy aj.
Vitamín E – sója, salát, podzemnice olejná.
Vitamín K – listová zelenina, rostlinné oleje.
Sacharidy[editovat | editovat zdroj] Sacharidy jsou produkty fotosyntézy v zelených částech rostlin. Jednoduché cukry jako glukóza a fruktóza slouží jako zdroje energie, složitější polysacharidy slouží jako stavební látky (celulóza) či látky zásobní (škroby).

Oleje a tuky
Oleje a tuky jsou sloučeniny glycerolu a mastných kyselin. Dělíme je na:

Nevysýchavé  – olivový, mandlový
Polovysýchavé  – řepkový, podzemnicový
Vysýchavé – lněný, kakaový
Speciální –  ricinový, krotonový

KONTAKT
CENÍK
AKTUÁLNĚ
KRIZOVÁ INTERVENCE